O nás
Nevěsta Terezka
Terezka je hravá mladá žena se smyslem pro humor. Baví ji naslouchat příběhům lidí, proto se stala psychiatričkou. Mezi její záliby patří sport, zejména izraelské tance, baví ji studovat Bibli a má ráda procházky přírodou v tichu a klidu.
Ženich Honzík
Honzík je zdatný mladý muž, který miluje děti. Těm se také věnuje ve své práci. Jeho upřímné a laskavé srdce z něj dělá vzácného a věrného přítele. Ve volných chvílích se rád prochází přírodou a díky hravé povaze miluje geocasching.
První setkání
Na prvním setkání potkal nejdříve Honzík Terezku a pak Terezka Honzíka. Byl to výlet se Singles+ posázavskou stezkou, Honzíkově první akci se Singles+. Honzík si Terezky všiml už ve vlaku cestou tam, kdy si říkal: "Co tady dělá tak krásná slečna mezi nezadanými?" Terezka na výlet jela unavená a rozhodla se užít si ho jen s kamarádkami, které už znala z dřívějších akcí, takže Honzíkovi dlouho nevěnovala pozornost. S holkami u oběda vymyslely, že by mohla Terezka uspořádat puťák pro nezadané, že se holky rády přidají. Honzíka si Terezka všimla až na poslední chvíli, kdy spolu pospíchali zpátky na vlak. Zaujalo ji, že dělá pracovníka v sociálních službách v nízkoprahovém klubu pro děti a snažila se zapříst rozhovor. Bez valného úspěchu – Honzík už měl v hlavě jen kvapem se blížící odjezd domů.
Seznamovací pobyt se Singles+
V květnu se konal pobyt pro nezadané v jižních Čechách, kam se Terezka i Honzík přihlásili. Honzík si věci zařídil tak, aby jel spolujízdou z Prahy autem spolu s Terezkou. A posádka auta si zůstala blízká i dál na pobytu. Seděli spolu u večeře, absolvovali spolu seznamovací hry, povídali si. Už před pobytem si Honzík na Terezku myslel, ale bál se dalšího zklamání a odmítnutí. Plánoval se s ní seznamovat postupně, opatrně. Dalším krokem měl být pobyt pro nezadané a pak puťák se Singles+, který Terezka organizovala. Terezka si na Honzíka začala myslet až tam, na pobytu. Nebyl to šarm, výřečnost ani velké svaly, co ji zaujalo, ale Honzíkovo čisté a laskavé srdce. Byl vždycky včas na správném místě, aby pomohl, byl všímavý k potřebám ostatních – i k potřebám Terezky. To se projevilo zejména na cyklovýletu a při splouvání Lužnice, kde se Terezka do Honzíka zamilovala a začala se modlit: "Bože, prosím, ať tohle může být můj jednou manžel. Takového manžela, bych si moc, moc přála, Bože. Bože, ať to může být jednou můj manžel, prosím."
Z pobytu oba odjížděli s tím, že s nikým ani nevyměnili kontakt. Díky Bohu na sebe měli číslo skrze spolujízdu do Prahy. Oba chtěli své emoce zpracovat, situaci promyslet a případně jeden druhého oslovit na puťáku pro nezadané, který Terezka organizovala o měsíc později. K tomu ale nakonec nedošlo...
Schůzka v čokoládovně
Po odjezdu z pobytu v Honzíkovi i Terezce bouřilo spoustu emocí a bylo těžké racionálně uvažovat. Terezka se po pár dnech svěřila v práci kolegyni se svým emočním rozpoložením. Ta ji pod nátlakem přiměla Honzíkovi napsat první zprávu – neurčitý vzkaz navazující na společnou diskusi na pobytu po počtu rozhleden na hoře Luž. A Honzík neodpovídal. Dlouhých 5 hodin nenapsal nic, to už to Terezka vzdala a málem oplakala. Ale večer se nakonec přeci jen ozval. A kromě počtu rozhleden na Luži přidal i pozvání na setkání v Praze o dva dny později, kdy měl v Praze školení. Terezka neváhala, překopala půlku diáře a na setkání s Honzíkem si udělala čas. Sešli se v kavárně ChocoCafé v Praze na Starém městě. Tam si příjemně popovídali, zjistili, že oba nepijí kávu a kromě toho mají mnoho dalších společných věcí. Na závěr Terezka vyprovodila Honzíka na autobus a tam se rozloučili.
Fotku z tohoto prvního, zatím neoficiálního, rande, bohužel nemáme. Jak brzy zjistíte, nejsme moc fotící typy…
Nedorozuměním k vyjasnění situace
V pátek 15. května 2026 ráno došlo mezi Terezkou a Honzíkem k nedorozumění. Psali si ráno přes Whatsapp a Terezka špatně pochopila zprávu, kterou ji Honzík napsal. Honzík se s ní totiž sdílelo povzbuzení od jeho nejbližšího přítele - a poslal odkaz na Římanům 8, 37-39. Terezka v domnění, že mluví o Jezíši, odpověděla, že ví, že má dobrého nejbližšího přítele a že se s ním taky zná. A že ho poznává v Honzíkovi a je moc milé vidět, jak jsou spolu s Honzíkem prorostlí. Honzík odpověděl, že by se dalo napsat hodně, že je to na delší povídání. A že si Terezka jistě všimla, že i on v ní nachází neobyčejného přítele. LOL! Terezka odpověděla, že ta druhá věta se dá pochopit více způsoby a zajímalo by jí, jak to myslel. Na to ale Honzík odepsal, že už je v práci a musí se na chvíli odmlčet.
Ta chvíle trvala dlouhých 7 hodin. Ani jeden se v práci fakt nesoustředil. Ale to ostatně další dny taky ne 😊Odpoledne si Terezka s Honzíkem napsali, že je to spolu oba baví, že sympatie jsou vzájemné. K tomuto dni počítají začátek chození.
Vzájemné poznávání
Dál se Honzík s Terezkou začali scházet pravidelně každý víkend. Z původních sobot se vyklubaly celovíkendové návštěvy od pátku do neděle a oba zamilovaní byli vděční za každou minutu, kterou se spolu můžou vidět naživo. Ostatní dny si volávali dlouhé hodiny přes Whatsapp. Tak se vzájemně poznávali. Ke sblížení přispěly i dva puťáky, které absolvovali – s nezadanými ze Singles+ (kam jeli už jako zadaní :-) i s mládeží z KS Praha Hostivař, společné grilovačky s přáteli, rodinné oslavy, vzájemné návštěvy bohoslužeb i setkávání s přáteli. To, že chtějí jejich vztah směrovat ke svatbě, věděli už po prvních pár týdnech chození.
Zásnuby
Jestli jsou Honzík s Terezkou na něco ujetí, pak je to na hraní her, sbíraní kešek a dělání blbin. Jednu takovou blbinu vymysleli přímo na 1. srpna 2026 – jít se podívat na Luž na východ slunce. Jen Honzík tušil, že je to víc než blbina. Nezastavil je ani budík ve 3:30, ani tma po okolí ani obloha pod mrakem. Vzali to "zkratkou" přes malou Luž až nahoru na rozhlednu a na výhled z Luže. Tam nad vrcholky kopců při rozbřesku prvních paprsků Honzík před Terezkou poklekl a požádal ji o ruku. Bez navoněných oblečků, bez pozlátek, famfár a fotografů – v tichosti a bez zbytečné pozornosti - tak, jak to mají oba rádi. A Terezka moc ráda souhlasila, že se za Honzíka provdá.
Společně dál životem
Po zásnubách se život rozběhl v rychlém sledu. Honzík přijel za Terezkou na 14denní dovolenou, v rámci které spolu vedli příměstský tábor pro děti. Terezka tam dostala horečky, se kterými pak tři týdny ležela a do teď musí držet dietu. Pokud vám tedy přijde, že dnes na svatbě nehoduje s ostatními, jak se na nevěstu patří, není to tím, že by ze svatby neměla radost. Radost má, a velikou, jen ji trápí dozvuky nemoci.
Část energie dalších dní vzaly přípravy na svatbu, část začátek Honzíkovy školy (pedagogika volného času - kombinované studium) a příprava na stěhování a změnu práce… ale ať už se dělo cokoliv, Honzík s Terezkou zjišťovali, že jim je spolu lépe a lépe – že jejich radost je násobně větší, když ji spolu sdílejí, a starosti násobně menší, protože jsou na ně dva, a že jejich vztah utěšeně roste do šířky, výšky, délky i hloubky.